Hysterie (v současnosti se používá spíš termín histriónská porucha) se řadí mezi rané vývojové poruchy osobnosti, kam patří také narcismus nebo hraniční porucha osobnosti. U žen se za hysterický záchvat považují slzy, křik, pláč, třes a třeba i omdlévání, takže vlastně staré známé "ženské zbraně", kteréHraniční porucha osobnosti postihuje asi 1,5–2 % populace. Hraniční porucha osobnosti postihuje pouze malé procento populace, častější je u žen. Život s hraniční poruchou je opravdu těžký. Velkým problémem je zejména to, že mezi léčebné metody patří pouze terapie. U pacientů však může pomoci soustředit se na
AdiCare utváří především vztahy mezi terapeuty a klienty. Hlavní filosofii Adicare dobře vystihují slova psychiatra a filozofa Karla Jarsperse. „Neodbývejme trpící levnou radou a univerzálním řešením. Važme si jich a učme se od nich, neboť jejich bolest jim umožnila pochopit hlubší souvislosti života…“. Marie Funke.Změny nálad přicházejí náhle a dokážou srazit postiženého z nebeských výšin radosti do hlubin deprese. Jejich prožívání emocí se řídí principem „všechno, nebo nic“, lidé v jejich blízkosti jsou buď absolutně dobří a hluboce milovaní, nebo naopak ďábelsky zlí a nebezpeční, a je tedy nutno s nimi bojovat
Narcistní porucha osobnosti spadá do pásma hraniční organizace osobnosti. Každý člověk s polaritní osobností kolísá v otázce své sebehodnoty, ale lidé s narcistní poruchou osobností, jsou specificky zraněni ve své sebeúctě a témata „sebevědomí“ a sebehodnoty se stávají zjevně nebo skrytě středobodem jejichHraniční porucha osobnosti se může formovat již od 3. až 6. měsíce věku dítěte, které neprožívá od matky pocity lásky, doteky a je týráno. Tím dochází ke štěpení ve struktuře osobnosti, kdy vzniká velká rozpolcenost. Tyto děti dokážou být velmi laskavé, ale také být velmi kruté.
Sebepoškozování bývá často u narcistické a hraniční poruchy osobnosti, může mít i manipulativní aspekt. Osobnost zahrnuje to, jak člověk prožívá city, jak s nimi zachází, jaký vztah má sám k sobě, ke světu a jak reaguje ve stresové situaci. Na vývoj osobnosti mají vliv dědičné vlohy a rodina.
Některé poruchy osobnosti sdílejí s paranoidní poruchou společné rysy trvale nebo při určitých okolnostech, zejména zátěžových (patří sem především schizoidní porucha osobnosti F60.1, vyhýbavá porucha osobnosti F60.6, hraniční porucha osobnosti F60.31, histriónská porucha osobnosti F60.4 a narcistická porucha osobnosti).